Prostějov, 6.2.2018
Citace ústavního soudu, strana 9, bod 34 usnesení sp.zn. III. ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017:
„Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“
Na příkaz Okresního soudu v Prostějově je od roku 2008 každoročně konfiskována
výzkumnická farma konopí v Ospělově. Její majitel a vedoucí výzkumu Konopí je lék Mgr. Dušan Dvořák je následně obžalováván za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv a do roku 2014 s následným pokusem justice nebo trestní exekutivy zbavit Mgr. Dušana Dvořáka právní způsobilosti, protože se neumí vyrovnat s jeho právní argumentací.
Přestože jsou jednáním soudců a státních zástupců způsobeny lidské tragedie a nezměrné
škody, kdy členové výzkumu a lékaři dokládají zabití a zmrzačení členů výzkumu způsobené právě exekucemi terapeutického materiálu (konopíí a jeho produktů) léčícího nejen rakovinu (viz http://pravnistat.blogspot.com), policie, státní zastupitelství a justice se s těmito skutečnostmi vždy odmítá zabývat a soudci se odmítají vyloučit pro podjatost z trestních řízení s Mgr. Dušanem Dvořákem (viz http://policie-cr.blogspot.com).
Aby mohly orgány činné v trestním řízení kriminalizovat Mgr. Dušana Dvořáka a další členy výzkumu Konopí je lék, musí si – bez jakéhokoliv zájmu veřejnoprávních médií – nepravdivě vymýšlet, že konopí je prekurzor, a proto spor o právo na výzkum a léčbu konopí odmítá předat Soudnímu dvoru do Lucemburska.
Dne 6.2.2018 Okresní soud v Prostějově projednával další obžalobu Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu konopných drog/léčiv (úroda konopí v roce 2016) a namísto vyrovnání se s důkazy justiční korupce a kartelu doložené v příloze, soud odsoudil Mgr. Dvořáka na tři roky do vězení s podmínečným odkladem 4 let.
K důkazům justiční korupce a kartelu s exekutivou najdete v příloze vědomě lživá tvrzení
justice, se kterými se ani v roce 2018 neumí a nechce vyrovnat a novináři mlčí a cenzura slaví.
Dne 6. 2.2018
Mgr. Dušan Dvořák, tel 774 723 261
Toto níže uvedené sdělení – redukováno – bylo součástí spisu Okresního soudu v Prostějově dne 6.2.108, ten se však s podjatostí nebo netrestností skutku odmítl jakkoliv vypořádat a zakázal – jako vždy – přizvat všechny žádané svědky.
Důkazy podjatosti soudkyně a soudce:
Soudkyně JUDr. Adély Pluskalové a stát. zástupce Mgr. Ivo Černíka k řízení dne 6.2.2018 č.j. 3 T 131/2017
1. Soudkyně a státní zástupce přikazují opakovaně exekuce výzkumnické farmy v Ospělově s presumpcí viny Mgr. Dušana Dvořáka, následně Mgr. Dušana Dvořáka obžalují a jeho jednání označují trestným činem přes doložené smlouvy se členy výzkumu, žádosti o policejní ochranu a žádosti o spolupráci se státními orgány, důkazy spáchaných zločinů (dokládáno od roku 2010), důkazy, že povolení k výrobě konopí jako léku nelze vydat a důkazy justiční korupce a kartelu a vědomě nepravdivých rozhodnutí, která nejsou právním názorem – viz níže.
2. Nejvyšší soud označil prostějovskou soudkyni JUDr. Adélu Pluskalovou za osobu, která vůči Dušanu Dvořákovi porušila řadu ustanovení trestního řádu v trestním řízení za obvinění Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu drog a exekuci výzkumnické farmy konopí v Ospělově v letech 2011 a 2012, a to konkrétně dne 10.12.2014 č.j.6 Tdo 1493/2014.
3. Nejvyšší soud označil prostějovského státního zástupce Mgr. Ivo za osobu, která vůči Dušanu Dvořákovi porušila řadu ustanovení trestního řádu v trestním řízení za obvinění Mgr. Dušana Dvořáka za nedovolenou výrobu drog a exekuci výzkumnické farmy konopí v Ospělově v roce 2010, a to konkrétně dne 23.02.2012 pod č.j. 3 Tz 1/2012.
Důkazy justiční korupce a kartelu a vydávání vědomě nepravdivých rozhodnutí, že konopí je prekurzor a podobné bludy justice:
1. Podle justice a trestní exekutivy je v souladu s právním řádem, když policie nemá žádnou normu na zjištění obsahu THC v konopí a policisté měří konopí v každém kraji jinak, nikdy však v souladu se zákonem, viz vyjádření předsedy nejvyššího soudu, http://nejvyssi-soud.blogspot.com
2. Podle justice a a trestní exekutivy je v souladu s právním řádem, když obviní občany za to že nemají povolení k výrobě konopných drog/léčiv, když povolení k výrobě konopných drog/léčiv nelze ze zákona vydat, protože vítěz tendru musí veškeré vypěstované konopí odevzdat SUKlu a terapie tímto konopím neprošlým žádným výzkume stojí občan cca 10 – 50 tisíc Kč/měsíčně.
3. Nejvyšší a ústavní soud (č.j. 8 Tdo 1231/2011, 6 Tdo 1493/2014, 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo
323/2016 a 11 Tdo 1499 /2017 / II.ÚS 664/12, IV. US 4859/12, II. US 1311/13, II.ÚS 289/14, I. ÚS 2431/15, II. 3196/15, III. US 396/16 a III.ÚS 3354/16) odmítá předat žalobu na ČR (předběžné otázky) Soudnímu dvoru a vědomě nepravdivě tvrdí, že konopí je
prekurzor (chemická látka k výrobě chemických drog) a podobné lehce ověřitelné
bludy.
4. Dne 27.10.2011 Nejvyšší soud ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 uvedl tuto vědomou nepravdu, na kterou pak, jak je výše uvedeno, nejvyšší a ústavní soud pouze a jen odkazovali,
přestože argumentace dovolatele NS a ÚS ČR byla kvalifikovaně napadána: „ V případě
námitek obviněného, jimiž se domáhal předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru
Evropské unie, a to s předpokladem na rozpor naší právní úpravy s evropským právem, je
nutné konstatovat, že s touto námitkou se příhodně vypořádal soud odvolací, který k
výhradám týkajícím se zákona č. 167/1998 Sb. v souvislosti se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES, uvedl, že „v případě zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách se nejedná o takovou technickou normu, kterou je třeba nahlásit, neboť zákon o
návykových látkách upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských
společenství zacházení s prekurzory a pomocnými látkami a stanoví pravomoc a
působnost správních orgánů nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a
přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, které podle těchto přímo
použitelných předpisů Evropských společenství vykonává členský stát.“
5. Ústavní soud pak dne 13.4.2012 č.j. II.ÚS 664/12 tuto mylnou a vědomě nepravdivou
argumentaci, že konopí je prekurzor – byť není uvedeno v zákoně o prekurzorech drog
– přijal a jakékoliv kvalifikovaně podávané námitky stěžovatele nepřijímal. Citujme:
„Rozhodnutí jmenovaných soudů nevykazují prvky libovůle ….. řádně vypořádal s
námitkami v dovolání stěžovatelem vznášenými … také podrobně objasnil, z jakých
důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku.
Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo
použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.“
6. Nevymahatelnost trestního předpisu nedovolené výroby konopných drog/léčiv po
1.4.2013 v důsledku neoznámené novely č. 50/203 Sb. (zákon konopí do lékáren) dne
5.10.2012 v usnesení sp. zn. III.ÚS 3354/16 potvrdil také ústavní soud, avšak justice ani
tentokrát (dne 6.2.2018) nepředložila předběžné otázky Soudnímu dvoru.
7. Citace ústavního soudu, strana 9, bod 34 usnesení sp.zn. III. ÚS 3354/16 ze dne 5.10.2017:
„Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie (resp. dřívějšího Evropského
soudního dvora), notifikační povinnost dle směrnice Evropského parlamentu se uplatňuje i
v trestním řízení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 16. 6. 1998 ve věci
Lemmens č. C-226/97, § 20) a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako
technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského parlamentu kvalifikovat lze.“